Bývala jsem normální, alespoň jsem si to myslela. Lidé se ale dokáží změnit během jediného týdne, dne, hodiny i minuty-já jsem se ale změnila během jediné sekundy. Zjistila jsem, co to znamená milovat, vlastně jsem poznala co to je milovat někoho, koho jsem milovat nikdy neměla, někoho, kdo není z mého-našeho světa. Tohle se doopravdy stalo, i když jsem tomu sama dlouho nedokázala uvěřit, lidské tělo dokáže dělat věci, které mu přikáže duše, jenže některé takové věci mozek člověka nedokáže pochopit. Duše vnímá instinkty, které mozek lidí nepochopí.
Láska je něco, o čem nikdo nemůže psát, dokud to nezažije.
Láska je něco, co nikdo nepochopí, láska je slepá, dokáže se zamilovat do někoho, kdo je z cizího světa.
Před školou máme park, bývá plný bezdomovců, opilců, drogových závisláků a lidí podobného ražení. Ale pokaždé když skončí škola se do něj s kamarádkou Laonet jdeme projít. Tentokrát to ale nebylo jako vždycky, bylo to jiné. Ještě jsme nevěděli co, ale věděli jsme, že se stane něco důležitého. Něco co nám změní celý život. Procházely jsme parkem. Ucítila jsem podivnou energii, energii bytosti, která by tam neměla být - potom jsem jí spatřila - vlastně nespatřila spíš poznala nebo jak to popsat. Byl to kentaur, nevím proč tam byl, proč jsem to byla zrovna já, proč ne třeba Laonet. Cítila jsem se jako v jedné písničce od Nightwish, změnila jsem se od svých základů, pochopila jsem a poznala všechno co existuje, poznala jsem část mého osudu.
Můj osud byl on.
A já, ta nejobyčejnější osoba z celého světa jsem se do něj zamilovala. Zamilovala jsem se do něj. Do kentaura. Do něčeho, vlastně někoho, kdo není z našeho světa.
Od té doby jsem existovala už jenom pro něj, pro nikoho jiného. Ani pro mou rodinu, ani pro mé přátele. Jenom pro něj. On je můj svět, nevím jestli i já pro něj, ani to asi nikdy nezjistím, ale sama ho budu milovat navždy.







