Už jsem psala o tom, co to djembe je, také jsem se zmínila, že jedno mám a z názvu jste pochopili, že je to asi moje Cílie.
Možná vám to přijde divné, ale opravdu má jméno. Její jméno vzniklo ze dvou slov - Sicílie, cíl. Ten cíl je v ní ukryt a na Sicílii si určitě pamatuje, alespoň tam už byla. Je to spíš menší djembe a má na sobě kůži africké kozy - z jakého je dřeva, jsem zatím nezkoumala.

Je to moje milovaná krasavice. Ne že by byla vzhledem k jiným djembe nějak hezká, ale já k ní mám určitý vztah. Cílie má jméno, takže jí mám jako živou bytost. Bicí nástroje mají svojí duši, alespoň pro mě, jsem za ní ráda, mám jí ráda třeba když mluvím a mám položenou ruku na její napnuté kůži bubínku, to se potom tak jakoby třepe, vrní, nebo tak nějak. Není to nic magického, fyzik by to zvládl vysvětlit i když já ne, ale mě to dělá radost. Připadám si jako kdyby mi něco říkala.
Když do ní omylem moc bouchnu, hrozně se leknu, začnu jí hladit a omlouvat se jí. Prostě, mám jí jako kamarádku.
Je zhroba 37 cm vysoká a 23 cm široká. (nahoře, tam kde je naplá kůže) Je to zhruba, protože jsem to měřila zlomeným školním pravítkem a tí to opravdu lépe nedokážu.
Nakonec se vás chci zeptat - chci jí ušít čepičku a pozdro, nevíte jak? Samozřejmě že už mám koupený a vybraný brokát ze kterého to určitě nepůjde, ale nevadí, můžu se pokusit. Jestli náhodou nehrajete na djembe také a obal - na nošení po městě na zádech jste si už sami ušili. Bylo by super, kdyby jste mi poradili jak na to. Jinak vím, že se dají dobré koupit-takové, které určitě nesvedu, ale chci to udělat sama... Prostě pokud vás něco napadá, jak to udělat... Tak prosím napiště do komentářů a udělte mi radost.







